O obezitě a hubnutí

Kde se v nás bere stále pocit, že máme něčeho nedostatek? Zámožní lidé, kteří mají víc peněz, než by mohli ve svém životě utratit, přesto místo aby začali pomáhat jiným, se snaží dál a dál, aby měli ještě víc....(samozřejmě, že jsou i tací, kteří se snaží pomáhat).

Proč někdo potřebuje mít 10 luxusních aut, 5 vil v každém státě, v jednom domě 7 ložnic se sedmi koupelnami? Kde se bere ta marnivost? Opravdu si tací lidé myslí, že peníze jim přinesou blahobyt a pocit štěstí?

Na světě je dost všeho pro všechny. Jenže právě někteří jedinci a není jich tolik, se snaží ovládat zbytek světa. A na to potřebují mít moc. Tu si kupují za peníze, protože právě těmi penězi podplácí nebo jinak nutí zbytek světa je poslouchat.

Jenže proč takový člověk má takovouhle potřebu? Je to šťastný člověk? Přeci štěstí je krásný pocit, který se rozlévá po celém těle a šťastný může člověk být, když sedí na břehu moře a kouká do vln, nad hlavou mu šumí listy kokosových palem a v dálce zapadá slunce...Nebo když si sedne ke krbu, kouká do ohně a může popustit uzdu svým myšlenkám. Někdo zažívá pocit štěstí, když se zakousne do řízku. Nebo když do sebe hodí panáka whiskey a do uší se mu rozlije teplo. To jsou požitky, které nás nechají šťastnými chvíli.

Velké nadnárodní společnosti, nebo i velmi bohatí lidé, všichni ti, co se snaží vládnout světu a určovat pravidla, se snaží v nás vyvolat pocit nedostatku.

Proč? Je třeba, aby v Súdánu každý rok zemřelo hladem přes milion a půl lidí, i když na opačné straně světa se miliony lidí léčí z obezity, z nadmíry potravy? To si říkáme vyspělá civilizace?

Každý den nacházím ve schránce reklamní letáky. Kdyby si někdo chtěl dát práci s tím, aby vypočítal, kolik stromů se musí každý den pokácet, aby se vytiskli reklamní letáky, které pak většinou nikdo nečte.... Nebo to jen prolistuje. V podstatě u toho jde ale o to, aby si to lidi otevřeli, uviděli reklamu na nějaký výrobek, co znají, za znatelně nižší cenu, a hurá valíme do supráče nakupovat. Obchodní řetězce se předhánějí v tom, kdo bude mít lepší nabídky. Aby si mohli stále konkurovat, musí snižovat ceny. Jenže jak mohou stále snižovat? Je to na úkor kvality. Používají se stále levnější varianty, proto je v potravinách stále víc a víc chemie. Zelenina a ovoce mají postřiky, a to NEBEZPEČNÉ, maso je zase plné hormonů a antibiotik. A to i ryby. Zkoušeli jste si někdy dát pangasia? Fuuuj, je to humus. S rybou už to nemá nic společného.

Nejhorší na tom je, že lidi jsou slepí k takové manipulaci. Málokdo si všimne, co se kolem děje. Pár nadšenců už se našlo, co chodí do obchodů zdravé výživy. Jenže na to, aby se tam mohla průměrná čtyřčlenná rodina stravovat, je to moc drahé.

Jak tedy podpořit přírodu, jak podpořit lidi, kterým není lhostejno, co s námi bude, kteří chtějí zachovat planetu Zemi i pro své děti? Každý může něco udělat. Začněte si všímat věcí kolem sebe, toho co jíte, čtěte etikety, informujte se, kde se dají nakoupit zdravé potraviny za relativně nízké ceny. Vy, co máte možnost, pěstujte svoji zeleninu a ovoce.

Nejvíc ale dávejte pozor na svoje děti. To ony jsou naše budoucnost, toho, jak bude naše planeta vypadat za 10, 50, 100 let....